O MNĚ

Nikdy nebudete litovat fotky, kterou máte. Ale vždy budete litovat, že jste se tehdy nenechali vyfotit. Takže pokud ještě váháte, zda se konečně objednat na focení, nečekejte. Prostě to udělejte. Teď. U mne, u kolegů fotografů, ale udělejte to. 

Bára

Fotografka Barbora Synková

Cesta k fotce

Od malička jsem byla blázen do krásných fotek a obrázků. Hltala jsem je plnými doušky. Hledala a ukládala do složek, abych se k nim mohla jednou vrátit. Těšil mě už ten samotný fakt, že je mám a můžu se na ně dívat. Že bych sama někoho fotila, to mě opravdu ani ve snu nenapadlo.

Kompaktní začátky a náhodné starty

První digitální kompakt jsem si koupila na začátku studií na vyšší odborné škole. Do dnes si pamatuji, jak jsem byla nadšená z faktu, že když se sama sobě nebudu na fotce líbit, můžu ji prostě jednoduše smazat a vyfotit znovu :) ..mimochodem.. ten osvobozující pocit mám do dnes :D

Moje první opravdové focení vzniklo velkou náhodou. Bráchovi odřekl fotograf pár dní před svatbou. A byl to právě můj velký bratr, kdo mi předvečer dne D poprvé půjčil do ruky zrcadlovku. V rychlosti jsem dostala breefing kde a co se mačká a na co určitě nesahej. Druhý den jsem nastoupila v plné polní a odfotila celý svatební den – od ranních příprav nevěsty přes obřad a společné portréty novomanželů až po večerní oslavu. Do dnes úplně nechápu, jak jsem to zvládla. Každopádně ten den byl a stále je jeden z mých nejlepších foto zážitků dodnes. Zrcadlovky jsem se od toho dne už odmítla vzdát :)

Fotograf terapeut

Dnes nejraději fotím ženy. A obzvlášť pak ty, které ještě nikdy nenašly odvahu postavit se před objektiv. A třeba stejně jako kdysi já stále čekají na ten pravý okamžik, až jednou.. Je pro mě úžasné, inspirující a nesmírně naplňující pozorovat, jak se během focení ženy mění. Jak první nejisté kroky po ateliéru, ostych a nedůvěru sama v sebe vystřídá radost, sexappeal a zasloužené ženské sebevědomí. Vidět tu radost v očích je k nezaplacení a je to něco, co pro mě dává profesi fotografa hlubší osobní rozměr.

Pomóóóc dětiii

Ano, přiznávám, focení dětí mě z počátku příliš netáhlo. Po narození mého prvního dítěte se můj pohled ale zcela změnil. Od prvního dne bych nejraději zachytila každou chvilku s ním, abych nezapomněla jediný moment. Focení miminek, větších dětí i jejich rodičů je dnes právě proto pro mě velmi důležité. A sama na svých fotkách v průběhu času vidím, že jako rodič si všímám trochu jiných okamžiků a detailů, které mi dříve unikaly. Nejraději fotím v přirozeném prostředí domova, kde se děti i rodiče cítí uvolněně. Krásné chvíle. Děkuji za ně.

Dočetli jste až sem? Díky :) Doufám, že se uvidíme a poznám i já váš příběh.

Krásné dny, Bára